Vnímání barev

Vnímání barvy vzniká v lidském mozku, přičemž oko slouží jako čočka, která rozkládá vlnovou délku světla. Schopnost vidět a vnímat barvy je složitým jevem, v němž se setkává fyzika s biologií.

Fyzika charakterizuje světlo, které vstupuje do oka. Barevný vjem vlastně vzniká odrazem „bílého“ slunečního světla na předmětech, které sluneční světlo různým způsobem odrážejí. Ale ani sluneční světlo není vlastně bílé. Stačí si vzpomenout na duhu, která vzniká na obloze právě rozkladem slunečního světla a kterou v malém měřítku můžeme vidět kdykoliv, pokud necháme sluneční světlo projít patřičně zabroušeným skleněným hranolem.

Biologie charakterizuje přenos informace nesené světlem. Je známo, že „barvoslepí“ lidé vnímají barvy jinak. Stejně je známo, že psi, kočky a obecně jiné živočišné druhy, než jakým je člověk, mají rozdílné barevné vidění.

Vnímání barev v mozku člověka je pak spojeno s fotochemickými, neurologickými, fyziologickými a psychologickými jevy.